Balet ´Kouzelná flétna´ aneb Wolfgang Amadeus by se jistě bavil také

25.02.2014 09:47

Stavovské divadlo – Praha

23. 2. 2014

Když jsme byli pozváni do přednádherného svým interiérem Stavovského divadla na BALET (?) s názvem Kouzelná flétna, něco nám nehrálo. Kouzelná flétna je přece jedna z nejkrásnějších a nejhranějších oper Wolfganga Amadea Mozarta. Ne balet. Není to tedy jen shoda názvů, nebo není to nějaká chyba? Nebo jsme my už tak ´pomýlení´, že si to pleteme v téhle dynamické době, kdy už dávno nic není tím, čím bylo a je, čím nikdy nebylo?

 

Až podrobnější průzkum pozvánky a připojených materiálů nám osvětlil náš zdánlivý informační šum. Ano, Kouzelná flétna je i nadále Mozartovou operou. To naštěstí zůstává. Jen realizační tým představení v provedení Baletu Praha Junior ji doplnil o taneční složku. A tak z jinak neporušené opery, která odezní v německém originále ze záznamu, se stal moderní balet – špičkové dílo mladého ambiciózního kolektivu zmíněného Baletu Praha Junior.

Něco málo o opeře jako takové

Když vznikla Mozartova poslední opera Kouzelná flétna (Die Zauberflöte), psal se rok 1791. Geniálnímu autorovi bylo 36 let a jeho křehká bytost i duše byly udolány vším, co zlého ho vůbec mohlo potkat. Jakoby to autor cítil, stvořil absolutní vrchol až do té doby stále ještě dominantního dramatického stylu, tzv. vídeňské singspiel (zpěvohra).  Otevřel tak dokořán dveře novému hudebnímu tématu, označovanému a rozvíjenému jeho následovníky pod společným pojmem ´německá romantická opera´. Fantaskní ráz příběhu – výpravné pohádky - naplnil Mozart moderní a z dnešního pohledu neuvěřitelně nadčasovou hudbou. A – i díky libretu Emanuela Schikanedera - který byl v té době ředitelem vídeňského předměstského divadla ´T auf der Wieden´, které jako zázrakem zachránilo před krachem právě uvedení Mozartovy Kouzelné flétny. A autorovi libreta dokonce pomohlo tak, že rok po premiéře a Mozartově skonu, společně s jedním obchodníkem, jakožto společníkem, otevřel nové divadlo ´Tan der Wien´, které pak řadu let úspěšně vedl.  

 

Kouzelná flétna jako pohádka nejen pro děti

Genialita Kouzelné flétny je v tom, že ač jde o vysloveně pohádkový příběh, nebyl nikdy určen jenom pro děti, ale i všem vnímajícím dospělým s lidskou duší. I když jde o relativně pestrý a značně fantaskní příběh, nese v sobě mnohem víc. Základní pravidla pozemského života, a hlavní lidské spirituální i morální otázky. Opera se tak stala zbytostněním snahy všech slušných a citlivých lidí o preferování a usilování o nejvyšší mravní ideály.

 

Jak se stala opera baletem?

Maďarský choreograf pozoruhodného představení Kouzelné Flétny, Attila Egerházi, k tomu řekl, že nechtěl za každou cenu vytvořit Kouzelnou flétnu jen jako baletní dílo, které by pouze ilustrovalo slavnou operu. Že by chtěl pomocí tance ten příběh převyprávět. Znovu, nově, jinak. Přestavit tohle všeobecně známé operní dílo pomocí ´stylizovaného a výhradně tanečního slovníku.´ Choreograf řešil tedy transformaci opery v balet tak, že – za zvuků předehry k opeře  - hlavní představitelka – Pamina – zde zasazená ale do současnosti - se dosti znuděně dívá na televizi. Z nudy ji vytrhne chlapec – Tamino – a nabídne jí knihu, do které se dívka se ihned začte. Kniha ji zaujme tak, že nevnímá příchod rodičů, nevnímá jejich rozmíšky, stran malicherností, jakými je rozmístění nábytku v pokoji a čte a čte, až usne. A v jejím snu, který nastává s koncem předehry, se následně odehraje celý symbolický příběh originálního a všeobecně známého libreta provázeného áriemi operního partu tak, jak byl Mozartem zkomponován. Při závěrečných tónech se pohádkový sen zase vrací do původního reálu, pokoj se opět stává pokojem a rozhádaní rodiče, při pohledu na šťastné milence, jejich dceru a jejího přítele, končí – alespoň pro tu chvíli své půtky a neodvažují se pár rušit.

 

23 neotřelých obrazů baletního scénáře

Dynamický kolektiv mladých frekventantů baletní školy Balet Praha Junior si představení zjevně užívá. Jejich vitalita a pohybové nadání je nesporné. Jejich životnost přímo vyzařuje z pódia mezi diváky. Samozřejmě, že všechny obrazy nevyznívají tak úplně emocionálně, jak si autoři zřejmě představovali. Na vině je samozřejmě přece jen ještě jistá nevyzrálost mladých představitelů, kterou však přebíjí jejich mládí a radost z pohybu. Na druhé straně, nejeden spontánní potlesk diváků na otevřené scéně při jiných obrazech (úplně úžasné byly obrazy č. 18 a zejména č. 19, provázené milostným duetem mezi Papagenou a Papagenem) ale i několik dalších, naznačil, že představitelé jednotlivých postav (bezesporu představitelka Paminy, ale i představitel Tamina  a Papagena) mají cestu na prkna profesionálního baletu otevřenu. A nezbývá, než jim držet palce, přát hodně štěstí a věřit, že i v dnešní krizovokulturně nelehké době dostanou odpovídající příležitosti.  

 

Operní divák se neurazí, baletní potěší

Skloubit operu a balet není jistě žádný nový trend, který by se měl ´vyrábět´ nadále postupně ze všech oper jako na běžícím pásu. To v žádném případě. Nicméně, stojí za úvahu probrat bezpočetný archiv nadčasových a nesvazujících oper a zamyslet se nad jejich citlivou, smysluplnou a podobně avantgardní vizualizací. Samozřejmě, že skalní příznivci opery budou mít trochu problém s tím, že nevidí okoukanou kostýmní klasiku, stejně jako skalní příznivce mlčenlivého baletu může zase poněkud rušit zpěv. Podle našeho názoru ale měli inscenátoři šťastnou ruku na hudební základ, na obrazotvorné téma, na jeho nadčasovost. Kouzelná flétna, tak jak nám ji Balet Praha Junior představil dne 23. 2. 2014 na prknech ´mozartovského´ svatostánku ve Stavovském  divadle byla sice do jisté míry zvláštností, ale nenásilně spojila oba žánry dohromady. Navíc ho vyšperkovala sympatickým a pohledným třináctičlenným ansámblem. Pro operní příznivce tedy inscenace nabídla jako bonus tanec, pro taneční příznivce byly bonusem vrcholné a známé árie. A pro všechny dohromady to byl ukázka dokonalé práce Tanečního centra Praha, které dokáže talenty objevit, zhodnotit a dokonce i nápaditě prezentovat. Protože i pro tanečníky, stejně jako pro všechny osoby, které vstupují na jeviště, je největší motivací do další práce potlesk diváků. A ten ve Stavovském divadle jistě obzvláště. A ten po představení si vyžádal čtyři děkovačky.

 

 

 

 

 

http://www.youtube.com/watch?v=7x0bNLX7Yxw&feature=player_embedded#t=4

 

Titul: Kouzelná flétna

Originální titul: Die Zauberflöte

(Balet Junior Praha)        

Námět a původní libreto: Emanuel Schikaneder

Scénář, režie a choreografie: Attila Egerházi

Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart

Scénografie a filmová projekce: Jan Burian

Kostýmy: Samiha Maleh

Světelný design: Attila Egerházi

Asistenti choreografa: Linda Schneiderová, Antonín Schneider

Tančí: Balet Praha Junior (studenti konzervatoře Taneční centrum Praha)

 

Zdalipak víte, že…Konzervatoř – Taneční centrum Praha o.p.s.. je osmiletá střední odborná škola poskytující střední vyšší odborné vzdělání?

  • Jde o nový typ konzervatoře, který v sobě spojuje gymnaziální a umělecké vzdělání, propojuje výuku klasických a moderních tanečních technik a metod, včetně těch úplně nejnovějších, s novou inscenační praxí současného tanečního divadla.
  • V lednu 1961, tedy před 40 lety vznikla idea podobné školy. Vývoj byl ale dost živelný a intuitivní protože o prvním desetiletí ´Skupiny moderního tance Vysokoškolského uměleckého souboru´ nejsou prakticky žádné hmatatelné památky. Víme jen, že kolem mladého choreografa Františka Pokorného se shromáždila skupina osvícených a nadšených tanečníků – částečně bývalí členové folklorní taneční skupiny VUSu a studenti pražské konzervatoře a první centrum současného tance u nás bylo na světě. Další desetiletí je již čitelnější.
  • Rok 1968 využili Ivanka Kubicová a Jan Hartmann k cestě na zkušenou do London Contemporary Dance School. Oba se vrátili do Prahy a od roku 1972 společně s Jiřím Rebcem budují novou tvář skupiny. Výraznou morální injekcí byla spolupráce s Pavlem Šmokem a vznikajícím Pražským komorním baletem (1976). V roce 1977 byl VUS přijat pod křídla Univerzity Karlovy.
  • Od 4. 9. 1980 řídí centrum současné vedení Vlasta a Antonín Schneiderovi. Dodnes jsme zaznamenali 196 choreografií od 62 tvůrců, z toho 23 zahraničních). Činnost centra se vyprofilovala do dvou linií – umělecké a vzdělávací. Změna názvu na ´Taneční centrum UK´ potvrzuje dlouhodobé cíle po vzoru známých zahraničních vzorů: škola – soubor – agentura. Škola absolvuje cca 80 uměleckých akcí ročně, včetně představení v Praze, zahraniční zájezdy, festivaly, choreografické soutěže, natáčení… Na společných představeních hostují se souborem i „osvícení“ profesionálové známých jmen a učí klasiku v centru.
  • Rokem 1989 většina formálních překážek odpadá a veškerou energii je možné směřovat do zkušeben a na jeviště. Dochází k transformaci na osmiletou taneční konzervatoř (září 1994).
  • Současná podoba centra: 43 pedagogů, 128 studentů osmiletého denního studia, 65 studentů tříletého dálkového studia, ´Nadace TCP´ jako ekonomická záštita a občanské sdružení studentů ´Mezinárodní centrum tance´ jako školní – výcviková – agentura, zajišťující produkci a propagaci vybraných akcí.

 

Sídlo TCP – Adresa

152 00 Praha 5

Pod Žvahovem 463

tel./fax: 220 611 980

e-mail: tcp@tanecnicentrum.cz

 

Agentura: Ewing Public Relations, s.r.o.

2012 SABRE Award Winner

(absolutní vítěz České ceny za PR  2011)

Kontakt:  Martina Jakelová 

Tel.: 224 800 538

www.ewingpr.cz

 

Proč studovat právě TCP?

 

•gymnázium – konzervatoř

•studium zakončeno maturitou (střední všeobecné a odborné vzdělání)

 a současně absolutoriem a pedagogickou aprobací (vyšší odborné vzdělání)

•nadprůměrné výsledky u ´státních maturit´ a kvalitní ´profil absolventa´

•příprava pro interpretační praxi i studium VŠ

•mezinárodní styky – 40 % uměleckých spolupracovníků ze zahraničí

•dva školní soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha,

 kvalitní scénická praxe + tvůrčí činnost

•studentská umělecká agentura – kvalitní manažerská příprava

•rehabilitace v rámci výuky – péče fyzioterapeuta, masáže, bazén, kompenzační a relaxační aktivity

 

Dětské taneční studio - BABY BALET PRAHA

 

  • V dětském studiu trénují talentovaní žáci ZŠ a připravují se pro kvalitní zájmovou činnost v oblasti tanečního divadla (bodybuilding, základy klasického, současného a jazzového tance, akrobacie, taneční sporty)
  • Studio pravidelně vystupuje s vlastním repertoárem při uměleckých akcích konzervatoře a spolupracuje s pražskými divadly
  • talentové testy i v průběhu roku: každé pondělí a středa 16.30 – 18. 00 hodin v baletní zkušebně Tanečního centra Praha-konzervatoře. Na základě písemné nebo telefonické přihlášky k testům zájemci obratem obdržíme informace o podmínkách a termínu talentových testů.

 

Dny otevřených dveří

Dny otevřených dveří probíhají společně s talentovými testy a pohovory pravidelně po celý školní rok v areálu TCP (z metra „B“ – Smíchovské nádraží tram č. 12, 13, 14, 20 a 54 do stanice Zlíchov, přestup na bus č. 128 zastávka Pod Žvahovem).

 

Hodnocení: 100 %

 

Richard Koníček

Foto: Ing. Olga Koníčková, Balet Praha Junior - internet