Andrea Tanaki Fejtková: ´Odvážnější liška a teorie surového hlavolamu´aneb známe Smůložery?!

04.05.2014 16:27

Galerie  u Zlatého Kohouta  - Praha

2. 5. -  29. 5.2014 

 

Byli jsme pozváni na vernisáž první výstavy výtvarnice a šperkařky A. Tanaki Fejtkové. Její obrazy (akryly na plátně, oleje na deskách)  a kresby nás zaujaly osobitým pojetím figurálních témat, svébytnou poetikou fantaskních světů, nadhledem a jemným humorem, které zvěčňuje na svých obrazech a špercích.

 

Výstavu zahájil profesor akademický malíř Jaroslav Klát

připomínkou, že je mírně paradoxní, když paní Mirela Zukal (Polka) ve své galerii takříkajíc zachraňuje české umění, protože dává prostor i mladým a neznámým autorům, kteří jinak v jiných galeriích nemají šanci svá díla vystavit, dát jim  tak impulz do další práce a vejít v určitou známost a povědomí lidí zajímajících se o výtvarné umění

  • rovněž zavzpomínal na své první setkání s Andreou, které se odehrálo přibližně před rokem, když za ním na školu, kde učí, Andrea přišla s tím, že by tam chtěla absolvovat stáž. Přinesla sebou své práce a pana profesora zaujaly svou vyzrálostí. Získal však pocit, že je zbytečné, aby a jejich školu šla, co že tu bude dělat, přemýšlel, co bychom ji asi ještě mohli naučit. Nakonec se ale ukázalo, že přece jen jí škola měla co naučit a posunula její práce ještě o kousek dál
  • k vlastním obrazům autorky řekl, že v nich převažuje fantaskní grotesknost, kterou autorka reaguje na absurditu doby, a možná nevědomě navazuje na tvorbu podobně se vyjadřujících autorů v 80.  letech (Váchal, Panuška, Kobliha). Připomněl také, že autorka považuje za svého guru svébytnou malířku Toyen. A že by její práce bylo možno zařadit také k tvorbě bratří Šmídů a ke Křížovnické škole čistého humoru bez vtipu
  • dokonce přiznal, že v představených pracích spatřuje dokonce i duchovní podporu takového patrona, jakým byl Salvator Dali
  • práce autorky klasifikoval jako multifazetovou tvorbu, kde každý obraz je jiný, ale všechny spojuje moderní surrealizmus. A pokud jde o myšlenku, tak že ve všech pracích spatřuje určitý souboj dobra se zlem, i když ani sama autorka možná netuší, co z toho na daném obraze vlastně vítězí
  • podotkl, že zná od autorky i řadu dalších obrazů, které se na výstavu nevešly a ocenil, že přes převažující tendenci fantaskní grotesknosti se občas autorka vyjadřuje i obrazy klasičtějšími – zejména  jsou to její zátiší. Ale i zde se dají najít náznaky její zásadní linie: vztahy – surrealizmus – fantasknost
  • závěrem zdůraznil, že si cení faktu, že autorka svou osobností a image koresponduje se svými pracemi, což nebývá zas tak běžným jevem. Že často autoři div ne úřednického vzhledu tvoří div ne perverznosti a autoři zjevem až brutálně extravagantní pro změnu tvoří zcela usedlá díla
  • ocenil také vhodný rámec, který výstavě skýtá malebný, přátelský a přece jen trochu fantaskní a tajemný prostor Galerie u Zlatého Kohouta.

Co nám řekla Andrea T. Fejtková

  • Obraz ´Matka´ je neprodejný. Neprodejný ne proto, že by ho někdo nechtěl koupit, ale proto, že ho autorka nechce prodat, ale proto, že jí za normálních okolností visí doma v pokoji  a na výstavu ho pouze zapůjčila.
  • JLetošní jaro jí skoro uniklo, protože stále malovala u stojanu kvůli výstavě. Nyní si to teprve vynahradí.

 

 

Majitelka galerie Mirela Zukal ocenila, že právě u ní v prostorách  Galerie u Zlatého Kohouta se koná 1. výstava Fejtkové. Že tuto výstavu považuje za důstojnou oslavu 15. výročí založení Galerie u Zlatého Kohouta. A že věří, že to není poslední výstava paní Fejtkové, že ji třeba za rok zase ráda ve svých prostorách uvítá.  Vyslovila radost, že i přes momentálně deštivé počasí  nás dorazilo na první výstavu dosud relativně neznámé malířky tolik, že to přičítá 3 rozhodujícím faktorům, jimiž jsou: vtipný název výstavy, vtipné obrazy a jejich vtipná autorka.

Paní Zukal ještě připomněla, že zvyklostí její galerie je, že autoři zde vystavující vždy věnují jedno dílo pro obecně prospěšnou společnost ´Maltézská pomoc´. Jako protihodnotu že autor věnovaného díla nedostává sice žádný milionový šek, ale čestný diplom obsahující poděkování od ´Maltézské pomoci´.

 

A pak prohlásila výstavu za zahájenou, přičemž přečetla název výstavy, který je pro ni jakožto Polku poněkud jazykolamný, i když jinak mluví česky výborně. 

 

A ještě na závěr autorka Andrea Tanaki Fejtková poděkovala všem, kteří jí k výstavě dopomohli, zejména pak panu profesorovi, který ji k tomu ale musel – jak se shodli na formulaci – přímo dokopat a stejně tak i paní Mirele, která jí prostor poskytla a sama ji povzbuzovala při váhání s realizací výstavy. Své kratičké slovo ukončila moudrou větou:

Víc už říkat nebudu, ať za mě mluví mé obrazy.“

 

Ze životapisu: Andrea Tanaki Fejtková

  • 1976 - narozena
  • Tanaki studovala malbu u akad. mal. Jaroslava Kláta na Soukromé střední umělecké škole designu s.r.o.
  • Zabývá pod značkou Ululé grafikou, malbou, grafickým designem a tvorbou šperku
  • Ze šperkařské tvorby vyčnívá její nejvýraznější série Smůložerů
  • Žije v Praze se svým přítelem, dvěma německými boxery a spoustou dalších stvoření, které zvěčňuje na svých obrazech a špercích

 

galerie.ulule@gmail.com

www.fler.cz/ulule

www.bastard.cz/profil/Tanaki

 

Galerie u Zlatého Kohouta

Galerie vznikla po roční rekonstrukci v roce 1999 v gotických prostorách dvou domů, o kterých je zmínka již z roku 1400, a to pod stejným názvem - U Zlatého Kohouta. Cesta tam vede z Uhelného trhu (malé náměstí u Havelského trhu) do ulice Michalská a po levé straně ve dvoře, naproti vinárně Blatnička je Galerie.

110 00 Praha 1

Michalská 3

 

Máme otevřeno:

pondělí - sobota: 12:00 - 18:00 hodin

neděle: zavřeno

 

Vstup: volný

http://www.guzk.cz

 

 

 

Maltézská pomoc

Obecně prospěšná společnost, je renomovaná organizace pomáhající v České republice široké škále potřebných lidí. Jako charitativní a humanitární organizace Suverénního řádu maltézských rytířů zakládá svou činnost na nepřetržité 900leté tradici pokorné pomoci trpícím.

 

 

 

Autorský text, který má Andrea na stránce e-galerie Ulule,  je věnovaný její tvorbě

 

Smůložer - seriozní vědecká studie konečně odhaluje fakta

 

Drazí,

padá váš chléb na zem namazanou stranou? Měli jste trpaslíka a on vyrostl?

Lámete si hlavu nad tím, proč zrovna já mám smůlu? Ostatní kliku?

Jenže oni nemají kliku, oni mají  SMŮLOŽERA!

 

1. Vysvětlení pojmů

Smůla je přilnavá esence vznášející se všude ve vzduchu. Produkují jí živé bytosti s faktorem smůly větším než nula - tedy téměř všichni. Smůla se rozpíná, patlá, lepí, kumuluje, přeskakuje. Smůla se množí geometrickou řadou. Pronásleduje. Na smůle vám podklouzne noha na schodech, smůla usměrní dráhu právě si ulevujícího holuba.

Všude tam, kde vznikne prostor pro náhodu, utká se smůla a štěstí o výsledek. (A všichni víme, že smůla je mnohem drsnější týpek než štěstí)

Naštěstí se dá pořídit výše zmíněný SMŮLOŽER.

Toto malé, věčně hladové zvířátko s upřímnou tváří a šestnácti žaludky nikdy nezahálí. Bude vás hlídat na cestách, bude čistit od smůly váš dům nebo byt, auto, dá pozor na vaše drahé.

 

2. Jak to funguje

Je třeba si uvědomit, že Smůložer neplní žádné přání, to by bylo naprosté nepochopení celého principu. Smůložer prostě jen jí, když je najedený, spí, nebo se lísá.

Máte-li Smůložera sebou, pobíhá rychlostí světla po vás a ve vašem okolí a hltá smůlu. Dojde-li k náhlé erupci smůly a padá na vás jeřáb....a dopadne 15 cm od vašich nohou, můžete si být jisti, že Smůložer je tak na měsíc naprosto přežraný a nedá si příští týdny ani sousto. V takovém případě je lepší mít rezervního.

Pro hnidopichy uvádím, že Smůložer samozřejmě jako každý vyměšuje. Ovšem není moc čistotný, takže to trousí všude kolem, naštěstí to vůbec nevadí, protože Smůložer kálí takové malé třpytivé šupiny štěstí.

Tak doufám, že teď už je to jasné a není třeba spekulovat a pochybovat. Nicméně v případě odborných dotazů kontaktujte profesorku Ululé, odbornici na Smůložery. Určitě vám zodpoví všechny dotazy.

Na závěr Smůložerům zdar a mnoho úspěchů v pronikání do této důležité problematiky.

Andrea Tanaki Fejtková

 

Hodnocení: 90 %

 

Richard Koníček

Foto: ing. Olga Koníčková