About Layabouts aneb prováleli jsme se až do Milána

06.07.2014 17:11

Galerie Vernon – Praha

3.  – 26. 7. 2014

 

Galerie Vernon patří svou koncepcí k platformě sloužící jednak jako runway pro mladé startující umělce (neboť jim odvážně poskytuje prostor a péči) a současně je mirror těch, co už prožívají první fáze svých vletů (neboť i jim a neméně odvážně skýtá výstavní prostor).

 

Pozvání na  vernisáž nové výstavy 3. 7. 2014 do relativně stále ještě nových prostor galerie, umístěných na ideálním noblesním místě, v secesní budově na pražském Janáčkově nábřeží (vzdor tomu, že mnohé internetové odkazy ještě stále uvádějí v kontaktech někdejší působiště v nepříliš vhodné prostoře v průmyslově postižených, byť pomalu se revitalizujících Holešovicích) jsme, ostatně jako vždy rádi přijali. A naše očekávání nového a nečekaného bylo na místě. Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně je toho – i díky svému dnes už světovému renomé – koneckonců i zárukou.

 

Prolenoš se ku zdraví těla i ducha!

Nápad uspořádat týmovou výstavu začínajících výtvarníků se ukázal jako suprový. Povětšině právě absolvující studenti 8 různých oborů jedné Fakulty multimediálních komunikací Univerzity T. Bati ze Zlína, pod taktovkou Michaela Vasku (Vasku&Klugarchitects), uspořádalo neotřelou přehlídku svého multižánrového umu. Rozhodující pro úspěch celé výstavy byla myšlenka sjednocující všechny tvůrčí počiny bez ohledu na studijní obor. Tou myšlenkou bylo heslo About Layabouts, čili česky řečeno Peciválové, či chcete-li Peciválství, jakožto poněkud pozapomenutý fenomén zavánějící krásnými dávnými časy.

Nápad uspořádat odpočinkovou a relaxační výstavu, polemizující s neúměrně přeháněným trendem doby, který je ovšem ´in´, má rozhodně něco do sebe. Tím trendem je totiž nadužívané a nadhodnocované relaxování ve fitkách, v posilovnách, na aerobicích a dalších aktivitách, zahrnutelných pod pojem moderní wellness - životní styl.

Výstava o peciválství si ale klade za cíl připomenout, že i lenošením se může člověk učinit šťastnějším a zdravějším.

 

Pec, to bylo teplo, jídlo a spaní…

V dobách dávných, které dnes už známe leda tak z pohádek, bývala středobodem venkovského života v seknici pec. Mohutná, vykachlíčkovaná, uklidňující. Zde se topilo pro celé stavení, zde se vařilo pro celou rodinu a zde si i spalo, často i celá rodina.

Proto si výstava About Layabouts zvolila za svůj ústřední motiv a základ celého výstavního projektu právě maketu pece. Od ní se na všechny strany odvíjí náplň bezpočtu exponátů a výtvarných počinů studentů. Domácnost, pocit pohody a bezpečí. O takové vyjádření šlo všem, kdo se výstavy zúčastnili.

Od trojlístku tvůrců ústředního artefaktu – pece až po animované filmy studentů tohoto oboru (Vlaďka Macurová, Oto Dostál a asi 20 dalších), které se promítají v samostatném sále galerie upraveném jako malé intimní kino.

 

K pohodovému žití a chodu domácnosti patří bezpočet předmětů. Na výstavě tedy najdeme porcelánové předměty denní potřeby v nových designových tvarech (Jakub Verner, Martin Mikeš, Vojtěch Miturači, Dana Lašutová, Veronika Vašátková…). Kombinací dřeva, plastu a látky vznikly chytré relaxační pomůcky (Adam Štěrba). Do domácnosti ale patří i sklo (Lucie Regásková, Zdeňka Fusková). A k dobré náladě a spokojenosti se sebou samou zase patří boty. Navíc když jde o školu ze Zlína, tak proč by ne… (Martina Řiháčková, Kristina Zemanová, Lenka Mlynarčíková). A na sebe si bereme pohodlné uvolněné příjemné oblečení (Mirka Kohatiarová, Tereza Maškaňová, Jana Bělicová, Jan Knür). I ty si zdobíme dekorativními prvky (Lucia Plevová). Ale dobrý pocit nám přinášejí dobré šperky (Adéla Báčová, Sabina Psotková, Veronika Janečková. Domovy si samozřejmě také zdobíme věcmi jen tak ke zkrášlení interiéru (Sabina Stržínková, Karolina Fardová, Veronika Vašátková, František Dvořák). A do bytu patří i fotografie (Helena Ťapajová, Lenka Štursová, Kateřina Měšťanová, Petr Willert). A večer potřebujeme nerušivé hladící světlo a svítidla (Šimon Schneider…). Před ulehnutím se uvolníme a umyjeme (Linda Kocmanová).

 

Praha po Milánu a po Milánu Drážďany

A jak to celé vzniklo? No, po stránce technické, to zcela zřetelně představuje připojený videoklip. Studenti si vytvořili a vyrobili vše sami. A ideové zadání? No, tak to způsobil fakt, že Fakulta multimediálních komunikací Univerzity T. Bati ze Zlína byla pořadateli vybrána k prezentaci prací studentů do italské ´mekky´ designu do Milána na výstavu Design Week a na její prestižní sekci mezi 15 univerzit z celého světa, Ventura Lambrate. Tam měla expozice, kterou nyní můžeme díky pohotovosti Galerie Vernon shlédnout v červenci i u nás v Praze, svoji premiéru.

 

Další štací, po Praze, bude podobná designová výstava v Drážďanech, kam jsou žáci Univerzity T. B.,  v tu dobu vlastně už její absolventi, zváni. A když už zmiňujeme nesporný úspěch školy i jejích studentů a s tím spojený videoklip z tvorby exponátů a expozice, dodejme (viz klip), že instalovaná pec je exponátem interaktivním, na který se nejen že může sahat, ale na který se může, ba dokonce má, i lézt a lehat. Navíc po vlezení a ulehnutí na vás čeká jedno roztomilé překvapení jako bonus… Milánští návštěvníci to akceptovali, jak je vidět ze zmíněného klipu, v plné míře. Tak věříme, že ani naši návštěvníci výstavy se nebudou zdráhat. Zdá se, že ne.

Protože už při vernisáži výstavy,  kterou zahajoval kromě představitelky galerie Vernon a mluvčího zlínské univerzity kurátor výstavy Michael Vasku (česky!), vyhlížel spokojeně...

 

Video klip o vzniku expozice a jejího ohlasu v italském Miláně:

https://vimeo.com/97355118

Osvěžení ducha - stín smutku v hlavě

Znovu se potvrzuje to, co autor těchto řádků sleduje již řadu a řadu let. Na podobných prezentacích studentských prací. Ti lidé – ať už šlo a mladé architekty, designéry všeho druhu či výtvarníky -  mají ohromné a svěží nápady. A zabydlet náš - buď konzervativně stereotypní či naopak barvotiskově kýčovitý svět něčím, tak uvolněným a invenčním jako tvoří studenti pro své ročníkové, maturitní, diplomové či absolventské práce – žilo by se nám pak v takovém světě veseleji a zábavněji. Jenže. A to je ten kámen, co kámen balvan, nebo rovnou hora – úrazu. Kdo to bude vyrábět? Průmysl, výroba, realizátoři všeho druhu se drží zajetých kolejí a ohánějí se všelijakými, často zcestnými, ale hlavně pseudokomerčními důvody. To by lidi nekupovali! A tak lidé kupují, nemaje na vybranou, to, nač jsou výrobci zavedeni, na co mají linky, přípravky, materiál a nejdou do něčeho nového.

 

Jsou samozřejmě výjimky, ano, ale jedna výjimka, stejně jako jedna vlaštovička, jaro v nabídce sama neudělá. A to je škoda pro uživatele, spotřebitele, nás… Ale i pro talenty, kteří se buď musejí přizpůsobit zvyklostem a tvořit to, co je jim diktováno výrobou, to, co se od nich chce - aby se uživili, anebo zarputile tvořit dál to, co chtějí, ovšem s následky existenční nejistoty či rovnou ztráty.

Proto je radost pohledět na jejich práce a trudno domýšlet tu zeď, na kterou za branami škol narazí.

No, jděte se podívat. Stojí to za to…

 

Galerie Vernon

150 00 Praha 5

Janáčkovo nábřeží 21

 

www.facebook.com/aboutlayabouts

http://www.galerievernon.com

Zdalipak víte, že…

  • Pojem wellness pochází z angličtiny a pojí v sobě významy slov, jako štěstí, zdraví či blaho. Dnes ale představuje spíše komerční služby a zboží
  • Expozice postavená od základů studenty je zároveň interaktivní exponát. ´Pec´´obložená kachlemi s tradičním folklórním motivem´zve návštěvníky k polehávání. Které je povoleno, ba přímo doporučeno.
  • Exponáty jsou výsledkem výstupů 4 ateliérů (industriální design, 3D design, sklo a obuv)

 

Hodnocení: 99 %

Richard Koníček

Foto: Ing. Olga Koníčková