´Příběh Veletržního paláce´ aneb když před požárem v kině Veletrhy promítali snímek ´Noc upírů´

23.03.2014 16:06

Praha - Veletržní palác  -  mezanin

21. 3. – 27. 7. 2014

 

Na tiskové konferenci jsme se dozvěděli podrobnosti o nové výstavě ´Příběh Veletržního paláce´, protože právě letos je to 40 let, co došlo ke katastrofě  - k požáru  Veletržního paláce, jenž ukončil éru zde skoro stovky fungujících společností zahraničního obchodu.  Výstavu připravila Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění ve spolupráci s Národním technickým muzeem, Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Archivem hl. m. Prahy. Můžeme zhlédnout na jednom patře – mezaninu -  fotografie, plány i panely se zajímavými texty…

 

Veletržní palác je součástí českého architektonického dědictví jako významná stavba raného funkcionalismu. Ovšem Veletržní palác je také stavba s bohatým, zajímavým příběhem. Ještě barvitějším, než je jeho úchvatně jednoduchá, zcela bezozdobná architektura. Zvnějšku  založená na kontrastu dvou nestejně velkých částí – delší nabízí prosté střídání souvislých pásů parapetů a oken, kratší představuje jen holou stěnu prolamovanou čtvercovými okny s prostým křížovým dělením.

 

Příběh Veletržního paláce

 se začal psát v roce 1924, kdy společnost Pražských vzorkových veletrhů (PVV) přes svou dceřinou společnost vyzvala k účasti v architektonické soutěži na vytvoření nové veletržní čtvrti Prahy, nazvané Veletržní City, šest architektů: Aloise Dryáka, Josefa Fuchse, E. Kotka, Miloše Vaněčka, Františka Rothmayera a Oldřicha Tyla. Z kola druhého byl porotou vybrán společný návrh Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. A ti hned v roce 1925 navrhli první palác, který se také okamžitě začal stavět.

 

  •  Veletržní palác byl, částečně, dokončen k 10. výročí vzniku Československa
    Již v září 1928 se v něm konal aspoň ve 3 podlažích první veletrh, a při té příležitosti byla také poprvé veřejnosti představena Slovanská epopej Alfonse Muchy. V průběhu roku 1929 se palác ještě dokončoval a postupně začal sloužit celý – nejen pro veletrhy, které se konaly pravidelně na jaře a na podzim. Byla v něm i řada restaurací, bylo v něm největší pražské kino Veletrhy, v jeho malé dvoraně se konaly také výstavy umění.
  •  Tak fungoval Veletržní palác v podstatě až do roku 1951, kdy byly PVV zrušeny. Palác se proměnil v kancelářskou budovu, v níž sídlily podniky zahraničního obchodu.
  • V roce 1974 Veletržní palác vyhořel. A následujících 5 let Praha řešila problém, co s ním. Silné byly tlaky na jeho zbourání, protože ohněm a vodou poškozená železobetonová konstrukce se zdála být neopravitelná. Ovšem velké byly i tlaky opačné, které chtěly uchovat jednu z prvních staveb svého druhu u nás nejen v Praze, stavbu, kterou trochu závistivě studoval i slavný Le Corbusier, který o Veletržním paláci řekl…(1928 – 1929) 
  •  

„…Opravdovým zážitkem pro mne byla prohlídka první budovy P.V.V.  První dojem z obrovského paláce je impozantní. O mém návrhu na palác Společnosti národů v Ženevě  se tvrdilo, že je nerealizovatelný ...  ….Pražské Veletrhy prakticky vyvracejí takové námitky: jsem šťasten, že v Praze je realizován obrovský palác, architektura pojatá v tom duchu, jak ji propaguji, a že mohu si, vida tak velikou budovu, vskutku svého druhu jedinečnou, učiniti pojem, jak by asi vyhlížel můj palác S. N., jenž je dosud jen na papíře, a jak asi bude vyhlížeti můj obchodní dům Centrosojuzu v Moskvě, jenž bude ještě větší, je pro mne velmi poučné viděti architekturu tohoto měřítka ve skutečnosti. Proti jednotlivostem Veletrhů mám řadu námitek. Nepokládám jejich půdorys za dost šťastný a z chyb půdorysu rezonují nedostatky architektonické formy zevní: jsou to tři nebo čtyři budovy rozličného charakteru, které se nešťastně prostupují. Není tu dosaženo rafinované prostoty. Není tu harmonie proporcí. Čtverečná okna severního průčelí jsou nesprávná. Místo schodů měly tu být rampy. Komunikaci v budově pokládám za nedostatečnou. Řez budovy je dokonalejší než půdorys. Zevní oformování je různorodé a ukazuje na směs vlivů: továrny FIAT, zde Behrens, onde moderní Rusové, je to neobyčejné významná stavba, ale není to ještě architektura. Regulační a urbanistické řešení projektovaného komplexu Veletrhů pokládám za pochybené: zbytečná symetrie budov, jež je zcela platonická, poněvadž nebude odnikud viditelna. Přál bych si tu míti otevřené bloky na místě zavřených, trochu stromoví a trávníků. Budovy podobného druhu ze stanoviska města znemožňují dochovaný systém koridorové ulice. Ale blahopřeji Praze a zdejší architektuře, že může realizovati tak grandiózní stavební dílo. Když jsem si prohlédl Veletrhy, pochopil jsem, jak musím vytvářeti veliké budovy, já, jenž jsem dosud postavil jen několik poměrně malých domů při chudě vymezeném rozpočtu.“         

  • Postupem času se ukázalo, že vyhořelou stavbu lze rekonstruovat. Pak začaly další diskuse o tom, k jakému účelu by měla sloužit.
  • Nápadů bylo mnoho: Nemocnice * Studentská kolej * Obchodní dům * Kancelářská budova * Muzeum revolučního dělnického hnutí * Správní budova pro Prahu 7 * Univerzitní budova. Postupně vykrystalizovala myšlenka zprvu neznámá – rekonstruovat Veletržní palác pro sbírky umění 20. století Národní galerie v Praze.

Palác byl v roce 1980 Národní galerii skutečně přidělen. Byl jmenován generální projektant, kterým se stal Stavoprojekt Liberec.Právě jeho architekti v čele s Miroslavem Masákem byli ti, kdo Veletržní palác uchránili jak před zbouráním, tak před jiným, nevhodným využitím. Rekonstrukce trvala dlouho. Nejprve se spáleniště dlouho vyklízelo, mnohokrát se proměňoval projekt.

  • Stavba byla v první etapě dokončena v roce 1993 a v roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic. V nich se představilo nejen výtvarné umění, ale také architektura, design a scénografie. Expozice byla definitivně dokončena v roce 2000, kdy se rozšířila na celkem čtyři podlaží a jedno vymezila pro krátkodobé výstavy.

 

Výstava ´Příběh Veletržního paláce´ provází návštěvníka historií paláce.
Při studiu dochovaného archivu Pražských vzorkových veletrhů byly objeveny mnohé nové skutečnosti. Např. o tom, že se soutěží na palác se pravděpodobně manipulovalo. Nebo rozpočty stavby, které způsobily, že palác byl pro svého stavebníka zdrojem neustálých finančních potíží. Nebo o tom, jaký byl osud dr. V. Boháče, který za vznikem PVV i výstavbou Veletržního paláce stál. Nebo o tom, že se tu poprvé představila televize, kterou ovšem výrobci rozhlasových přijímačů odsoudili jako cosi, co nemá budoucnost. Byly také nalezeny nové fotografie ze života veletrhů, a to včetně jediné fotografie, dokumentující smutnou historii Nového výstaviště za 2. světové války, kdy sloužilojako shromaždiště židovských transportů.

 

Exponáty výstavy jsou plány dokumentující architektonický vývoj paláce až do otevření v roce 2000, video, fotografie ze života veletrhů, ale také ze stavu po požáru. Mnohé materiály jsou veřejnosti představeny poprvé. Exponáty jsou z majetku Národní galerie v Praze, Národního technického muzea, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Archivu hlavního města Prahy a soukromých sbírek.

 

1924 - stavba  

 1974 - požár
2014 – současnost

V průběhu celého roku 2014 NG uspořádá několik vzájemně provázaných výstav a dílčích projektů:

• výstavy

  • ´Příběh Veletržního paláce´(21. 3. - 27. 7. 2014), kurátoři: Radomíra Sedláková, Jakub Potůček
  • ´Požár Veletržního paláce ve fotografii´ (14. 8. - 12. 10. 2014), kurátorka: Helena Musilová
  • ´Jiří Sozanský´ (23. 10. 2014 - 8. 2. 2015), kurátor Jiří T. Kotalík

• doplňkové výstavy: ´Velké dílo pro velký dům´

• panelové diskuze Diskuze o budoucích expozicích umění 20. a 21. století ve Veletržním paláci, garanti Ladislav Kesner, Helena Musilová

Makro a vnější kontext – VP jako součást destinace Česko a Praha
  

1. Jak mají expozice a programy ve VP naplňovat poslání NG? Komu jsou prioritně určeny?

Střed – Dramaturgie stálých expozic, cílové skupiny
   1. Co je základní metaforou pro stavbu expozic? Je to nadále cíl prezentovat „historii“ českého moderního umění? Nebo radikálně jinou, a historickou formu prezentace? Jaké je poučení ze zahraničních institucí?
 

  2. Mikro – struktura, architektonické řešení, doprovodné aktivity

  3. Jaké jsou možnosti členění expozic v prostorech VP? Jaké jsou optimální možnosti kontextualizace děl v dlouhodobých expozicích VP??

• videomapping: 14. 8. 2014 – přesné výročí vyhoření

 

Veletržní palác

170 00 Praha 7

Dukelských hrdinů  47
 

Na výstavu není samostatné vstupné, je nedílnou součástí prohlídky Veletržního paláce a jeho stálých expozic moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

Základní  180 Kč
Snížené      90 Kč
Rodinné   240 Kč
Školní skupina   20 Kč

 

Hodnocení:  80 %

Ing. Olga Koníčková

Foto:  autorka, NG