´Liv & Ingmar´ aneb milostně nemilostný příběh dvou velikánů světového filmu

18.03.2014 08:14

Společnost Film Europe nás pozvala na novinářskou projekci dokumentu o milostném vztahu Liv Ullmannové slavné norské herečky a ještě slavnějšího švédského filmového režiséra Ingmara Bergmana. Obě postavy jsou natolik zajímavé, že nešlo odolat.  

 

Není to Bollywood, ale…

Přestože režie se ujal v Evropě prakticky neznámý mladý indický režisér Dheeraj Akolkar, nevznikl naštěstí typický bollywoodský biják. I když trochu sladkobolného romantismu bez většího důvodu samozřejmě po filmu rozesel. Zbytečné, zdlouhavé a citově laděné sekvence kdečeho, od stébel ve větru, plujících oblaků, pláže, domu, interiéru, vln na moři…

To se navíc dělo na úkor informací. Ke škodě filmu, diváka i ideální příležitosti. Kdo zná citace z knihy Liv Ullmannové ´Cesty života´ a kdo zná i Bergmanovu ´Laternu magiku´, nezjistil z filmu nic nového. Škoda. To ovšem hraničí s hříchem, protože možnost natáčet takto důvěrně v reálných lokacích přímo s hlavní aktérkou milostně nemilostného příběhu hned tak po druhé nenastane.


 

Škoda, že evropská kinematografie zaspala

Režisér vzdává svým filmový dílem hold legendární dvojici filmových dějin. A zjevně ho k tomu vede (chci věřit, že ne snaha o svezení se na vlně jejich slávy a významu) osobní obdiv k této dvojici. Z literární předlohy napsané samotnou Liv je patrno, že spolu s Bergmanem zažila při natáčení i v soukromí bohatě emocí, kromobyčejné vztahové peripetie a také zlaté časy jich dvou i evropského filmu vůbec. Z jejich specifické symbiózy oscilující ve škále od nekritického obdivu přes spalující lásku, nenávist a názorovou vyhraněnost až po kritický obdiv a vzájemnou úctu se zrodila nesporně věčná filmová díla. A tak jediné, co dokument akcentuje a dokládá, je jednoznačné pokračování jejich soukromého života v jejich pro veřejnost natáčených filmech. Jejich životy i filmy pak obsahují tytéž nálady a vášně, které právě prožívali a které se vzájemně  až prolínají. Přímo by se dalo říci, že soukromé vztahy si ti dva vyjasňují přes filmové plátno. Škoda a dokonce i ostuda je tedy to, že tématu se neujal některý z renomovaných evropských tvůrců, který by měl k významu díla obou tvůrců bližší vztah a větší vnitřní rezonanci.


Důvěrný rozhovor se špetkou jednostrannosti

Liv Ullmanová je nesporně osobnost největšího významu a není důvod jí nevěřit. Bergman byl stejně nesporně podivín jako každý genius, ani o tom není jistě třeba pochybovat. Nicméně film je zcela jednostrannou výpovědí Liv. Jak ona to viděla, jak ona to cítila a jak ona to prožívala a jaké ona měla motivace ke svým krokům. Budiž, je to pak její životopis i pohled na život. Ale Bergman se tak dostává v této jednostrannosti do nevýhody. Citace z jeho krásných dopisů pro Liv jsou vytrháváním faktů z kontextu. Chybí tu jednoznačně pohled i druhé strany. Možná mohlo být využito, v rámci objektivity vstupů a vzpomínek, dalších osobností hereckých, filmových i třeba rodinných, kolem nich. Pohled jejich dcery zcela chybí. Chybí to a je to tím zřetelnější, když druhý aktér, je už na pravdě boží. O to víc mělo být porovnáváno jeho a její vidění téhož. Závěry by pak nedělala sama Ullmannová, ale dělal by si je divák.

 

Střihové lahůdky

Samozřejmě že se dá jistě diskutovat, zda měla být vybrána ta či ona ukázka, a naopak, zda ta či ona použita být neměla. Z hlediska filmového diváka a potenciálního fanouška obou postav evropského filmu jsou vkládané koláže obrazových i zvukových ukázek z jejich společných filmů, záběrů z natáčení a vybraných fotografií, příjemným zjitřením vzpomínek těch, kteří je v jejich době obdivovali a naopak ilustrací pro ty, kteří je a ani jejich éru nezažili.

 

 

Hlavní postavou je láska-neláska

Film má oficiálně dvě postavy. Liv a Ingmara. Ale neoficiálně by se dalo říci, že hlavní postavou, hybatelem, motivem, či jakkoli, je vztah těch dvou. V jednotlivých epizodách, kapitolách, oddílech filmu, označených vždy mezititulkem jako Láska, Osamění, Hněv, Bolest, Touha a Přátelství, je předestřena v podstatě celá abeceda lidských vztahů. Můžeme si myslet o těch dvou, co chceme, můžeme si, co chceme, myslet i o jejich vztahu a jeho změnách, ale takový je život. Akorát, že ne vždy v rámci jednoho příběhu a rozhodně ne vždy dá vzniknout dílům pro zlatý fond kinematografie. Ti dva jsou podřízeni svému až osudovému vztahu, jako by snad sami ani svůj vlastní osud sami nezvládali. Jen jsou jím oba vláčeni. Vznět citů, střídá, nenávist, zášť, aby se pak zase na zlé zapomnělo a začalo se znovu a znovu. V různých variacích, ale pořád v jednom zakletém kruhu. Ti dva prostě k sobě patří a bez jejich protínání by nevzniklo 12 významných společných filmů ani vlastní počiny jich obou.

 

Závěrem ještě jak to vidí distributor

„Milostný příběh o 42letém vztahu legendární herečky Liv Ullmann a mistrovského režiséra Ingmara Bergmana, který filmovému světu přinesl 12 výjimečných filmových děl. Láskyplný a pravdivý obraz propletených životů dvou umělců se divákům postupně odkrývá prostřednictvím důvěrného rozhovoru režiséra s herečkou a koláží obrazových i zvukových sekvencí ze společných filmů Ullmann a Bergmana, záběrů z natáčení, fotografií, vybraných pasáží z knihy Ullmann a Bergmanových osobních listů, adresovaných své dvorní herečce. Tento citlivý dokument je upřímným pohledem do života nejen dvou výrazných umělců světa filmu, ale i dvou přátel a spřízněných duší. Snímek byl v roce 2012 nominován na cenu Zlatý Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu.“

 

Ingmar Bergman

(14. července, 1918 Uppsala, Švédsko – 30. července, 2007 Fårö) byl švédský filmový a divadelní režisér, spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších autorských filmařů 20. století. Byl 5krát ženat, 4krát se rozvedl a s pátou ženou žil až do svého skonu. S Liv Ullmannovou oddán nebyl, nicméně měl s ní dceru, spisovatelku a kulturní publicistku Linn Ullmannovou (*1966). Tři z jeho 49 filmů dosáhly na Oscara (Pramen panny - 1961, Jako v zrcadle - 1962 a Fanny a Alexandr – 1984), 6 jich bylo na Oscara nominováno. Dalších 7 filmů natočil pro televizi. V roce 1987 napsal autobiografii ´Laterna Magica´.

 

Liv Johanne Ullmannová

(* 16. prosince 1938, Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka. Místo narození je dáno tím, že tam její otec v tu dobu pracovně působil. Natočila 21 filmů jako herečka, 4 jako režisérka. V roce 2005 vydala autobiografii ´Livslinjer´ (Cesty života).

 

Dheeraj Akolkar

vytvořil jako scénárista, režisér, kameraman a producent 4 krátké filmy v letech 2005 až 2007. Pracuje střídavě v Anglii, Indii a Skandinávii na projektech pro vlastní produkční společnost Vardo Films.

 

http://www.youtube.com/watch?v=pAuITpAA1u0&feature=player_embedded#t=2

 

Titul: Liv & Ingmar

Produkce: Norsko - Velká Británie - Indie - ČR, 2012

Režie a scénář: Dheeraj Akolkar

Hrají: Liv Ullmann (rozhovor a komentáře), Samuel Fröler (hlas za Ingmara Bergmana)

Kamera: Hallvard Bræin

Hudba: Stefan Nilsson

Střih: Tushar Ghogale

Titulky: české

Stopáž:  84 minut

Žánr: dokument

Přístupnost: mládeži do 15 let nevhodné

 

Hodnocení:  75 %

 

www.filmeurope.cz/movies/707-liv-ingmar

 

Distributor: Film Europe CZ

Premiéra: 3. dubna 2014

 

Richard Koníček

Foto: internet