´ UMPRUM 2013´ aneb když nás na www.kulturaok-eu.cz zaujaly nejvíce dámské botičky!

02.02.2014 19:01

Veletržní palác - mezanin

Výběr nejlepších prací studentů UMPRUM v Národní galerii v Praze

28. 1. 2014 – 2. 3. 2014

 

Již potřetí představuje Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze své studenty formou výroční výstavy.

 

Po prezentacích v Uměleckoprůmyslovém museu (Výstava 2011) a v DOXu (Výstava 2012) se letos škola představila  v prostorách Veletržního paláce, kde jsme nainstalovali  desítky těch nejvýraznějších realizací z minulého akademického roku.

 „Naším záměrem nebylo ukázat jednotu školy, ale její zásadní rozpor, napětí mezi obory užitého a volného umění, které považujeme za cosi jedinečného a nanejvýš přínosného,“ vysvětluje trojice kurátorů  Marek Meduna, David Kořínek a Robert V. Novák svůj kurátorský princip..

  • Vedle sebe se tak ocitne sádrová socha Noc Matouše Lipuse a návrh designu sklízecí mlátičky od Martina Beinhauera, šperky Adély Fejtkové Magic Tool a videoart Pavla Jestřába, konceptuální sešity Martina Prudila spolu s křišťálovými skleničkami na whisky Aleny Hájkové.
  • Výstava je tak přirozeně založená na dualitě mezi „uměleckým“ a „průmyslovým“, tedy dvěma základními atributy školy. Možnost vidět vedle sebe tak široké spektrum prací, porovnat rozdílné přístupy k tvorbě a hledat skryté spojitosti je obrovským benefitem výstavní prezentace tohoto typu.
  • Každý rok vznikne na UMPRUM více než 500 plodů kreativního snažení. Oproti minulým dvěma ročníkům, které byly komornější, se nyní počet vybraných prací zdvojnásobil, ve Veletržním paláci jich bude téměř 50.
  • Na Výstavě UMPRUM 2013 tak bude prvně zastoupeno všech 23 ateliérů školy. Rozdíl mezi pravidelně konaným Artsemestrem, kde jsou vystaveny naprosto všechny pracovní výsledky, je jak v přísném kurátorském výběru, tak v jeho samotných kritériích. Po loňských kurátorech Maximu Velčovském a Tereze Bruthansové, dvojici úzce spjaté s užitým designem, jsou pod nynějším výběrem podepsaní naopak tři umělci pohybující se v oblasti volného umění. David Kořínek a Marek Meduna jsou veřejnosti známí z umělecké skupiny Rafani, výstava tedy slibuje v mnoha aspektech zcela odlišný pohled na tvorbu budoucích sochařů, malířů, grafických a módních designérů či architektů.

Specifičnost školy, potažmo celé výstavy UMPRUM 2013, vyjádřil její rektor prof. Jindřich Smetana: „Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze je jedinečný konglomerát převážně užitých, pragmatických disciplín, okořeněný několika ateliéry volného umění.“

Podobně jako každoroční pravidelná přehlídka Diplomanti AVU představuje aktuální Výstava UMPRUM 2013 pro Národní galerii v Praze důležitý kontakt s aktuální výtvarnou scénou a pro mladé studenty či absolventy často první možnost představit své práce ve veřejně přístupném prostoru.

 

Při přemýšlení nad částí výstavy UMPRUM 2013 vyhrazenu volnému umění jsme vycházeli z konceptu celé výstavy, který je založen na principu duality-  jeden pól představuje užité umění a druhý umění volné. Uvědomili jsme si, že ve všech vybraných dílech je obsažen prvek multiplicity. Proto jsme se snažili převrátit podvědomé očekávání, kdy divák s užitým uměním asociuje především multiplicitu a s umění volným zase jedinečnost.

 

Z výběru prací   - dovolili jsme si ocitovat některé práce, které nás zaujaly velmi…

 

  1. Lay Sedláková: The Moment of Weakness  and The Moment of Strenght

Kolekce jsou zaměřeny na dámský oděv  s použitím prvků  haute couture. Hlavním pojícím elementem jsou hravé kontrasty. Femininní jemnost lehké organzy je konfrontována s hrubostí polatexované  vlny. Ženskost a síla. Lesk fólie,která je ručně na oděvy aplikována, kontrastuje s matným plochami. Mezi poznávací znaky kolekce patří použití nestandardních materiálů, nádech luxusu a důraz na nositelnost oděvů.

 

  1. Adam Šimeček Doplňky pro TON: Acessories for TON : (text Jan Wollner)

Elelgantní tvary slavné Thonetovy židle č. 14 se staly jedním ze základních ´textů´modernismu. Pokud bychom si takovou metaforu chtěli přiblížit doslovně, stačí se podívat na práci švýcarského konceptualisty Philippa Decrauzata, který židli rozebral na jednotlivé díly – sedák,opěrák, nohy atd. a odlil je do betonu. Některé odlitky rozházel po podlaze galerie, z níž se stalo archeologické naleziště modernistických fragmentů, a z jiných sestavil konfigurace různých nápisů. Sedák kruhového tvaru reprezentoval  písmeno ´O´, jen lehce prohnutá noha ´l´ a kombinace dalších tvarů zbytek abecedy. Ohýbáním dřeva vytvořila firma Thonet křivky, jež se do dějin designu zapsaly natolik notoricky, že s jejich pomocí je možné ´psát´.

 

  1. Lukáš Řípa: Udržitelnost, sběr odpadu a čištění ulic ve městě Sheffield

Sheffield je město značně znečištěné odpadky, zároveň je však i místem, kde je vidět rostoucí snaha o zlepšení kvality života. Ve městě nenachází mnoho parků a je zde rozsáhlá síť cyklostezek. Na základě zjištěných faktorů jsem vytvořil servis, jenž má splňovat podmínku udržitelnosti, a tím přispět ke zvýšení kvality života místních obyvatel. ..Servis jsem navrhl tak, aby umožnil snížit nezaměstnanost, především ,pak lidí  s nízkým nebo s žádným vzděláním.

 

  1. Václav Havlíček – U.T.T. O. Monuments Chronicle

Autor vytvořil knihu, jejíž téma a námět byly záměrně vymýšleny tak, aby mohly být rozvíjeny téměř donekonečna. Vznikala bez scénáře, nelineárně, jen podle této tematické, intuitivní kostry. I přes rozostřenou zlomkovitost a téměř surrealistickou dekonstrukci může jít v prolnutí se sdělnou  formou grafického designu o srozumitelné čtení.

 

  1. Adéla Fejtková: Magic Tools

Objekty vznikly na zadání ´Zlatý hřeb večera´.  Úkolem bylo vytvořit artefakty určené pro podávání slavnostní hostiny. Součástí zadání bylo ozdobit hosty šperky. Za hlavní aktéry večera jsem zvolila děti a nechala se spolu s nimi unést do říše fantazie. Nádoby jsou ideovou studií na cestě mezi pomíjivou myšlenku a užitným předmětem. 

 

  1. Marie Eliášová: Kino Pavlač Na Zbořenci

Když se rozhodujeme zastavět určité místo, často o něm uvažujeme z hlediska trvalosti a stálosti, málokdy však o jeho možném krátkodobém využití a dočasnosti…Dobrým příkladem je i kino Pavlač , které umísťuje Marie Eliášová do proluky 12 x 9 m na Praze 2. …je zde možné vytvořit atmosféru intimity. Zároveň je však možné sledovat, stejně jako v divadle, co se děje na všech úrovních….(text Lucie Stejskalová)

 

  1. Antonín Šimon: Zrcadlo má dvě tváře: Pánská kolekce obleků

Inspirací k projektu mi byla lidová slavnost Jízda králů. Při ní je vybrán jeden chlapec z vesnice, který je mladší 12 let a je panic. Pro chlapcovu rodinu je to na vsi nejvyšší možná pocta. Chlapec je během obřadu oblékán do ženského kroje s veškerou výbavou…Zajímal mě pocit muže v ženských šatech, rituál oblékání jednotlivých vrstev kroje …

 

  1. Jakub Šarhan: Centrum Vyškova

Město Vyškov má přibližně 21 000 obyvatel,  je napojeno na dálniční systém a železniční koridor Brno – Olomouc – Ostrava. K tomu, aby město žilo, potřebuje živé centrum, které může umožnit další růst.  Dnešní stav okolo centra je neutěšený. Volné prostory slouží jako parkoviště nebo to jsou jen prázdné nevyužívané plochy. Můj návrh obsahuje 13 jednotlivých polyfunkčních bloků a prostory pro vznik městského života, …

 

  1. Filip Jakab: Candy Yuun

Moje práce je návratem k temné historii kouzelníků a čarodějnic, kterou propojuji s realitou současného postmoderního světa. Pět outfitů vypráví příběh dnešních čarodějek. Za jejich vhodné příklady považuju umělkyně jako Daphne Guiness,  Isabella Blow nebo Brooke Candy, které svou osobností, vzhledem či tvorbou ztělesňují fenomén tzv. Modern witches. Kolekce získává charakter kombinací tradičních kostýmů čarodějek s ležérním sportovním stylem…

 

  1. Karin Onderková: Černé slunce

 ..nástěnný závěsný objekt inspirovaný mexickým tvaroslovím a pověstí o Černém slunci. Objekt slouží jako akustický segment pohlcující hluk…

 

  1. David Krňanský:   Šílenství se stává metodou

Soubor prací zastřešený názvem ´Šílenství se stává metodou´ komentuje výstavu Entartete Kunst, která byla v roce 1937 otevřena jako přehlídka velkých modernistických umělců. Tato výstava měla za cíl zhanobit a vysmát se avantgardnímu myšlení modernistickým tendencím…

 

  1. Matouš Lipus:  Noc

Dílo je založeno na tropu personifikace, noc si představujeme  jako animální bytost, v jejímž těle se sváří abstrakce s neprostupnou hlubinou. Současně může být chápána jako představa naší blízké budoucnosti, kdy po blackoutu nastane soumrak elektrického světla.

 

  1. Filip Dvořák: Šest cest, jež vedou do Měsíce

Jde o sérii videoperformancí a doprovodných obrazů. Videa vycházejí z divadelní hry Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu, v níž se objevuje jakási odbočka od hlavní dějové linie, kde Cyrano popisuje  ´šest cest, jež vedou do Měsíce´, tedy šest způsobů, jimiž lze překonat gravitaci Země a vzlétnout. V podivném kostýmu, za pomoci okázale falešných rekvizit,  testuji, zda jsou tyto scénáře funkční….

 

  1. Jan Boháč: Kočka se mění v medvěda/Sokl s trsem banánu/Sloup s netopýrem

Socha je konstruována jako analogie ke snímání zvuku nočního města, kdy mikrofon vytváří teritorium  a zvuky,  které snímá, do tohoto teritoria opětovně zasahují. Teritorium mikrofonu jsme nahradili soklem….

 

  1. Libor Motyčka: Kolekce domácího osvětlení s využitím LED

Forma svítidel využívá základních tvarů, ve všech případech jde hlavně o válec. Lampy svým pojetí představují jakousi stavebnici složenou ze základních prvků. Lampy jsou vyrobeny ze shodných materiálů…Snažil jsem se omezit použití hliníkových částí a naopak akcentovat přírodní dřevo. Mým cílem bylo dosažení jednotného vizuálního stylu… Jednotlivé lampy se liší hlavně především podle plánového umístění –na stěně, na zemi,na stole.

 

  1. Marie Petráková: Osobní design (text Pavlína Paulknerová)

Boty jsou všední věc, ovšem. Ale teprve obutý člověk pohlédl hrdě k nebesům. Nemusel se totiž starat, aby si při chůzi neukopl palce. Není tak docela jisté, kdy k tomu došlo. Nejstarší pár bot, který se dochoval, je starý přibližně deset tisíc let. Některé kosterní ostatky však naznačují, že boty změnily způsob lidské chůze a rozložení tělesné váhy již před 40 000 roky.

 

Ačkoli boty sloužily původně jako ochrana chodidla, není jejich funkce pouze utilitární. Pro někoho může být význam obuvi vztažen například k otázkám stylu, pro jiného třeba k otázkám pohodlí. Pro francouzského návrháře Rogera Viviera představují boty ´sochařský problém, jehož jádrem je vždy dutina.´

 

Podle historičky Mary Trasko může obuv ´podněcovat imaginativní rozmary a osobní touhy způsobem, který je extravagantní a jásavý´, zároveň ji však lze chápat například jako ´´spirituální kontakt se zemí´´. V našich krajích mají potom boty díky působení Tomáše Bati a související baťovské tradici silné ekonomické a etické konotace: „ Kdykoli nacházím na botách, které vycházejí z dílny, špatně vytlačené šnyty nebo zkřivený podpatek, nezajímá mě takto pokřivená práce, ale zajímá mě, kde a v čem se pokřivil  charakter lidí v dotyčné dílně“, uvedl Tomáš Baťa.

 

Napříč historií se táhne linie silného symbolického statusu bot. V mnoha kulturách jsou symbolem genitálií, u přírodních  společnosti se ještě dnes setkáváme s vírou v oplodňující moc lidské nohy, která se u vyšších společností přenáší na sexuální moc boty. Fetiš boty a chodidla (a úzce související fetišismus kůže) jsou nejrozšířenějšími  formami fetišismu v západním světě a od 19. století je provází systematická psychologická reflexe….lidé jsou schopni z pohledu na boty neznámého člověka …správně odvodit 90 % jeho charakteristiku, ať už jde o věk, pohlaví, výši příjmu, politické názory čip psychologické vlastnosti…výrazná barevná obuv patří extrovertům a boty, které nejsou nové, ale vypadají tak, patří lidem důsledným a svědomitým……A naopak lidé, kteří sami sebe považují za neschopné vztahy navazovat, nosí boty nudné…Boty jsou všední věc, ovšem. Možná ale právě pro tuto všednost lidé tak nevšedně dobře rozumějí jejich skryté řeči.

  1. Markéta Kratochvílová: Boop de Boop

…je kolekce smyslných artefaktů zkoumajících vztah mezi objektem a lidským tělem. Artefakty kombinují florální dekor s prvky ženského těla…kolekce navazuje na rokokové malby, které exponují provokativní lechtivá témata, a hledá cestu, jak legitimizovat tato témata v současné vizuální kultuře.

 

  1. Martin Ptáčník: Kinking Mass  - sledujeme  problematiku matematických uzlů a s nimi spojených pojmů a  jejich následné aplikování do reálného scénáře.

…kromě současné podoby pražského Hlavního nádraží je možné toto místo vnímat jako virtuální součet radikálních, ale neuskutečněných návrhů na jeho přestavbu. …Vychází z analýzy struktury nemocné kostní tkáně, čímž nijak výsostně neodpovídá na typologickou kategorii nádražní architektury…

O Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze

  • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze byla založena v roce 1885. Po celou dobu své existence se řadí mezi nejkvalitnější vzdělávací instituce. Důkazem je množství úspěšných absolventů, kteří patří mezi respektované odborníky s prestiží přesahující hranice České republiky.
  • Škola je rozdělena na 6 kateder – architektury, designu, volného umění, užitého umění, grafiky a dějin umění a estetiky.
  • Jednotlivé katedry se dále člení na ateliéry dle své odborné specializace, vedené respektovanými osobnostmi.

 

Veletržní palác

  • Dukelských hrdinů 530/47
  • 170 00 Praha 7 ‎
  • Grafický design:  Jakub Samek
  • Kurátoři:  Marek Meduna, David Kořínek a Robert V. Novák

 

Hodnocení: 85 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka